Fotografie: Lucie Kalousová

Doúčko ze statistiky? No stress!

Do zkouškového je v půlce semestru ještě daleko, ale již nyní mají někteří z nás pocit, že takzvaně „plavou“ v některých předmětech. V takových případech je dobré najít si doučování, protože člověka to pak dokáže nakopnout tím správným směrem. I já sama jsem využila doučování, především na matematiku a statistiku, a proto jsem vyzpovídala asi nejznámějšího člověka, který na EF doučuje právě tyto předměty. Možná ho znáte jako Břéťu.

Jak dlouho doučuješ?

Letos tomu bude zhruba 8 let. Několik doučování se objevilo již dříve, ale to bylo spíše výjimečně.

Jaký důvod tě přivedl, abys začal doučovat?

Asi hlavním důvodem byla snaha pomoci druhým. Když víte, že něčemu rozumíte, a navíc Vás to i baví, není nic snazšího, než předat znalosti dál někomu, kdo je potřebuje a hlavně kdo o ně opravdu stojí. Druhým důvodem byla samozřejmě flexibilní možnost přivýdělku při studiu.

Jaký předmět jsi tenkrát doučoval jako první?

Matematiku. Matematika byla mojí první doménou, které se rád věnuji dodnes a mám v ní své oblíbené, ale i méně oblíbené kapitoly, nicméně ji mám z větší části spíše jako koníčka.

Jaké předměty doučuješ teď?

Stručně by se dalo říci, že doučuji matematiku a informatiku. Převážně na vysoké škole, ale občas se ozvou i středoškoláci a výjimečně i ze základní školy. Nicméně předmětů na VŠ je v těchto oborech tolik, že si netroufám vyjmenovat všechny, kterých se kdy moje doučování dotklo. V matematice jde obecně nejvíce o analýzu a algebru a pak bych si dovolil od matematiky oddělit statistiku, která je velice specifická a od klasické matematiky se výrazně liší. V informatice je ona škála předmětů výrazně větší, nicméně zájem o ně je přece jen menší. Většinou se jedná o programování, ať už v konkrétních jazycích, jako je Java, C# či Pascal, ale i o programování na abstraktnější úrovni, které se vyskytuje například v algoritmech, databázích, XML, Smart Device Systems, apod., kde si můžete programovací jazyk zvolit sami. Dále se lidé ozývají ohledně úprav svých závěrečných prací.

alt doučování

Odkud a s čím za tebou nejčastěji studenti chodí?

V posledních letech to je nejčastěji kvůli statistice z Ekonomické fakulty JU. Chtějí připravit na zkoušku, probrat veškerou probíranou látku a příklady, které by se v testech mohly objevit. Projít jednotlivá cvičení, případně domácí úkoly, které dostávají od svých vyučujících. Na druhé místo bych opět zařadil studentky z EF, tentokrát s předmětem Matematika II, týkající se derivací, integrálů, diferenciálních rovnic a funkcí více proměnných. Zde potřebují připravit už v první polovině semestru na 1. zápočtový test a pak ke konci semestru na 2test 2. spolu s přípravou ke zkoušce a vypracováním své semestrální práce. Někteří chodí již od začátku semestru s domácími úlohami a na průběžné opakování a na konci semestru se svojí semestrální úlohou. Obdobné je to u předmětu Matematika I, opět z EF, která se týká lineární algebry. Ale aby to nevypadalo, že doučuji jen studentky z EF, ozývají se mi také například z Přírodovědecké fakulty a Pedagogické fakulty, často právě ohledně programování.

Co vlastně studuješ?

Překvapivě matematiku s informatikou, navazující studium na Pedagogické fakultě JU pro druhý stupeň ZŠ. I když mým předchozím bakalářským oborem je Aplikovaná Informatika z Přírodovědecké fakulty JU se zaměřením na bezpečnost a sítě. Takže počítače jsou mojí prioritou a matematiku mám spíše jen jako koníček, což jsem už ale zmiňoval.

Jakou máš zpětnou vazbu z tvých doučování? Opravdu to studentům pomáhá?

alt doučování

S radostí mohu říci, že drtivá většina doučování má zdárný konec – úspěšné zápočty, zkoušky, seminární práce, reparáty, maturity. Lidé se zpětně ozývají, chtějí se o úspěch podělit, poděkovat mi a samotného mě pak těší, když vím, že doučování mělo smysl a úspěch studentů beru z části také i jako svůj úspěch. Kolikrát se i pak vidíme ještě další rok, dva u dalších předmětů. O zpětnou vazbu se snažím sám studenty žádat, abych právě věděl, zda doučování mělo skutečně význam a studentům pomohlo. Nicméně čas od času se stane, že se lidé sami neozvou. Buď nemají potřebu mě informovat, nebo jen zapomenou, nebo se jim prostě nezadaří. Což je někdy způsobeno pozdním vyhledáním doučování, rodinnými důvody nebo třeba ukončením studia kvůli neúspěchu v dalších předmětech.

Myslíš si, že studenti jsou líní se to učit sami, nebo tomu prostě nerozumí?

Určitě od obojího trochu. Jsou lidé, kteří si sami neporadí, neví, kde najít správné informace a třeba ani nemají v okolí nikoho, kdo by jim to byl ochoten a hlavně správně vysvětlit. Nebo pak jsou právě lidé, kteří se k tomu sami nedonutí posadit, zapracovat na tom a potřebují někoho, kdo je povede a donutí je počítat. Nicméně si myslím, že často jdou oba tyto faktory ruku v ruce. Když jste líní, nemůžete něčemu porozumět a stejně tak naopak, když něčemu nerozumíte, tím více se vám do toho nechce a jste líní.

Podělíš se s námi o nějakou perličku z doučování, která tě nejvíce dostala?

Momentálně mě nic konkrétního nenapadá, i když mě studentky kolikrát i po všech těch letech dokáží něčím překvapit, respektive pobavit, ale často to brzy vypustím z hlavy. Spíše vzpomínám na konkrétní lidi, kteří mě vždy dokázali rozesmát. Jediná věc mi teď napadá, kterou jsem se dozvěděl před pár dny od jedné VŠ studentky, a sice, že Sněhurka měla 12 trpaslíků.

Neuvažuješ díky doučování o tom, že se staneš učitelem?

Rozhodně ne. Možná bych o tom uvažoval, ale tak maximálně na vysoké škole. Určitě bych při tom musel dělat také něco jiného. Doučování mě sice velice baví, ale je to něco daleko odlišného než učit ve škole celou třídu. Na doučování přijdou lidé, kteří mají zájem vás poslouchat, chtějí se něco naučit, váží si toho a je to vedeno formou dialogu a vzájemné interakce. S tím se klasický učitel prostě nesetká.

alt doučování

Kde a jak tě mohou případní zájemci o doučování kontaktovat?

Nejčastěji mě kontaktují pomocí dnes nejrozšířenější formy komunikace, kterou je facebook. Dále je možné mne kontaktovat e-mailem, kterému dávám větší přednost před mobilem, kde mne lidé sice také čas od času kontaktují, ale je méně snadné mne touto cestou zastihnout. Někdy se také stává, že mne osloví osobně, když na mne náhodou někde narazí – ve škole, v knihovně, v tělocvičně. Zájem se zvýšil také díky mojí první publikaci „Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika“, vydanou v tomto akademickém roce, kterou bychom mohli s trochou nadsázky označit za skripta. Nejsou psána tak odbornou formou jako jsou podobně zaměřené publikace, vydávané pod hlavičkou Jihočeské univerzity, nicméně i přes svoji jednodušší formu výkladu nepostrádají formální korektnost a myslím si, že jsou pro studenty více pochopitelná. Skripta jsou určena především pro studenty Ekonomické fakulty JU k předmětu Teorie pravděpodobnosti a statistiky, ale mohou je využít i ostatní v jiných předmětech, kde se tato problematika vyskytuje.

Jaké máš další koníčky?

Mým největším favoritem je sport a to zejména volejbal, kterému se věnuji celoročně, ale stále jen rekreačně. Dále squash, tenis, jízda na kole, lezení na stěnu atd. Samozřejmě, že nemohu vynechat počítač, na kterém třeba rád programuji, dále se vzdělávám, jednou za čas si třeba zahraji nějakou hru. Také rád cestuji, chodím do přírody, doma máme dva psy. Prostě se nikdy nenudím.