Fotografie: Josef Němec

„Gajan Kristnaskon! Feliz Navidad! Sretan Bozic!…,“ přejí si navzájem lidé po celém světě. Nic vám to neříká? Ale ano, musíme se však přemístit od esperanta, španělštiny přes chorvatštinu k našemu rodnému jazyku. Všechny zmíněné proslovy znamenají totiž tradiční větu: „Veselé Vánoce!“

Vánoce jsou totiž druhým nejdůležitějším křesťanským svátkem – hned po Velikonocích, kdy podle tradice se oslavuje narození Ježíše Krista, které připadá již od 3. století na 25. prosinec. Vánoční svátky se ale všeobecně drží teprve až od 7. století a u nás je mylně za jejím vyvrcholením považován den předtím, tedy Štědrý den.

Ale pojďme do současnosti, kdy se toto období bohužel stává spíše občanským svátkem, který je využíván především jako čas nakupování, obdarovávání, uklízení a především stresu z toho, aby člověk vše „podstatné“ stihl.

Bez čeho si však neumíme představit, možná jen někteří, tradiční Vánoce?

Adventní trhy

Pro děti čtyři dlouhé, úmorné týdny, které předcházejí Štědrému dni, pro nás ostatní kolotoč povinností a starostí. Proto se nemůžeme divit, že názvy nedělí jsou tak komerční, ale trochu jim napravily reputaci adventní koncerty a jiná kulturní vystoupení po celé naší zemi. Advent připadá na počátek liturgického roku a jeho zpestřením jsou trhy, které jsou v každém městě něčím jiné. Ale mají i mnoho společného. Konají se totiž v historických částech města, a to na náměstí, v prostorách hradních komplexů, a jejich součástí je nejen rozsvícení vánočního stromku, řemeslníci, ale i tradiční pečené kaštany, medovina, svařené víno i vánoční punč. V některých městech trhy končí během první adventní neděle, ale jinde pokračují těsně až do Vánoc. Proto není divu, že mnohé cestovní kanceláře pořádají výlety na trhy do Německa a Rakouska, a jde jím těžko odolat, díky té nádherné atmosféře.

Cukroví

Ještě než nadejde Štědrý den a my se vrhneme k rozsvíceným stromečkům, čeká hospodyňky jedna z nejrozšířenějších tradic nejen v Čechách a na Slovensku, a tím je pečení vánočního cukroví. Je libo linecké, pracny, vosí hnízda, či raději něco ořechového, nebo s kandovaným ovocem a mrkví? Vůně vanilky, mandlí, rozinek se snoubí ve sladkém pečivu z 16. století a tím není nic jiného než vánočka. Vy, kteří jste již mírně zkažení okolními státy, proč si třeba nezkusit vyrobit německou štolu, nebo raději anglický puding? Nápadům se meze nekladou a receptů je nepřeberné množství.

Sníh

V posledních letech se ve městech a nížinách, všeobecně v období Vánoc, nedrží sníh a přichází nechtěná obleva. Kde jsou ty Ladovské zimy, které znázornil na svých obrázcích Josef Lada, nebo ty uhelné prázdniny, na které vzpomínají naši prarodiče? Nebylo by pěkné, kdybychom se podívali na Štědrý den z okna ven a tam sněžilo a mrzlo? Třeba právě letos se nám toto přání vyplní.

Tradice

Mnoho jich držíme již od předkřesťanských dob, které souvisely s oslavou slunovratu, jiné přišly mnohem později. Zdobení vánočního stromečku, stavění jesliček s betlémem – objevuje se poprvé již roku 1560 v jednom kostele v Praze – rozkrajování jablka, pouštění ořechových lodiček, lití olova pro věštění budoucnosti, házení střevícem pro nezadané, ale i novodobější zapalování betlémského světla, které putuje napříč Evropou z Vídně a k nám přichází prostřednictvím skautů.

Stromeček s dárky

Dalším podstatným zvykem je zdobení vánočního stromku a nezáleží na tom, jestli je to živý smrk, borovice, jedle, nebo snad jen umělá replika. Přišel k nám z Německa na počátku 19. století a uchytil se tady, i když rychleji v bohatých měšťanských rodinách a potom i v těch chudších staveních. V českých zemích tak byl stromek poprvé představen v roce 1812 ředitelem Stavovského divadla na jeho libeňském zámečku. V posledních letech se ze zahraničí rozpíná zdobení nejen stromečku, ale i celého bytu a domu do světel, které září do dálky.

Vánoční přání a PF

„Vánoční stromek září zas, v jeslích Ježíšek dřímá. Kolem je radost, všude je jas, zbožný lid v chrámu zpívá. Kéž i u Vás je radost a jas v tomto vánočním hodě! A ne jenom dnes, ale po celý čas. Kéž Vás Bůh chrání v každé době!“ Jeden příklad vánočních přání, která si rozesíláme. Nezáleží na tom, jestli pošlete pohled, smsku, nebo email, důležitá jsou ty přání, která jdou od srdce k Vašim známým, přátelům a především k rodině.

Rodina

Nejen pro mě osobně, ale především pro mnohé nekřesťany jsou Vánoce spjaty se zakončením roku a s trávením času v kruhu rodinném. Vždyť každý z nás odněkud pochází a kdy jindy je ten správný čas zastavit se a užít si tyto společné chvíle, než právě o Vánocích. Zapomeňte na nešvary, hoďte problémy za hlavu a nalaďte se na atmosféru pohody.

Kapr s bramborovým salátem

Vyvrcholení vánočních příprav padá na poslední den adventu, tedy na Štědrý den. Když přežijete další zvyk z křesťanské tradice – držet celý den půst, abychom viděli zlaté prasátko – a počkáte, až zapadne slunce a vyjde první hvězda, můžete usednout ke štědrovečerní večeři se sudým počtem talířů se šupinou pod nimi. Samotná večeře se dříve tradičně skládala z rybí polévky, kroupového Kuby (dnes se jí spíše během oběda), černé omáčky a bramborového salátu s kaprem, který nám dodnes zůstal. Jen večeři moc neuspěchejte, aby vám nezaskočila kost.

Koledy

Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Žádný americký Santa Claus, kterého vidíme v obchodech, nebo ruský děda Mráz v podobě filmového Mrazíka. Ježíšek je symbolem dětské nevinnosti a radosti, která vrcholí právě o Vánocích. A právě při rozbalování dárků mnozí z nás zpívají koledy od Nesem vám noviny přes Rolničky a Purpuru k Tiché noci. Počátky koled dokonce sahají až do 13. století, kdy první koledu stvořil svatý František z Assissi. Jejich dřívější účel byl však jiný. Děti obcházely domy a prostřednictvím koled si při některých křesťanských svátcích koledovaly o nějakou tu výslužku.

Vánoční koledy

Jmelí

V čase vánočním bychom neměli zapomínat také na lásku, které je důležitá v lidském životě. Bez ní bychom toho moc nezvládli. A vždyť i samotná láska je později základem rodiny. Proto si velkou popularitu získalo jmelí (druidský symbol plodnosti a štěstí), pod kterým se lidé z Evropy a Severní Ameriky líbají, aby jim přineslo štěstí a vytouženou lásku.

Pohádky

K vánočním svátkům a k dětské radosti patří také pohádky, kterých je opravdu hodně. A asi málo z vás by se nerado nepodívalo na příběh s dobrým koncem. Je libo tradiční Tři oříšky pro Popelku, Pyšná princezna, Hrátky s čertem, S Čerty nejsou žerty, ruský Mrazík, anglická Vánoční koleda, nebo německý Louskáček? Cokoliv zvolíte, vás určitě nezklame.

Kdepak ty ptáčku hnízdo máš – Tři oříšky pro Popelku

Reklamy

Během těchto klidných svátků se dokonce rád podívám i na reklamní šoty, které mají nádech pohody a vtipu. Santa Claus s Coca Colou, prasátko ala Kofola, nějaký ten mobilní tarif, či znělky televizí napříč jejich spektrem.

Holidays are coming – Coca Cola

Půlnoční

Posledním mým třináctým bodem a pomyslným vyvrcholením Štědrého dne je půlnoční mše, kdy začíná církevní oslava narození Krista, ale především je to takový duševní vrchol spojitosti a celistvosti lidí a národa. Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše je tak Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby, která byla zfilmována a opatřena skvělou grafikou.

Česká mše vánoční od J. J. Ryby – Hej mistře!

Určitě je mnoho věcí, které jsem opomněl, nebo které by byly pro jiné podstatné, to mi jistě prominete. Myslím si a přeju vám, aby vám Vánoce přinesly do života radost, klid a pohodu a každý si našel něco, co ho v tento čas potěší a zahřeje u srdíčka.