Pyšná Princezna
V dnešním příspěvku si řekneme o slavné České Pohádce s názvem Pyšná Princezna a podíváme se více do jejího děje, který byl ztvárněn ve filmu.
Pohádka Pyšná princezna byla natočena v roce 1952 na motivy knížky Boženy Němcové s názvem Potrestaná pýcha (poprvé vydáno 1845 v souboru Národní báchorky a pověsti). Jedná se o jednu z nejhezčích pohádek, které máme v českém archivu, a tak si ji trošku připomeňme.
Hned v úvodu vidíme Krále Miroslava, který projíždí svou zemí a hovoří se svými čeledíny, kováři, řezbáři a dalšími profesemi. Vidíme radost z těchto setkání, kdy na trhu lidé mávají rukama, tančí, prozpěvují a usmívají se u práce, kterou vykonávají. Velký rozdíl oproti dnešní době je ten, že lidé spolu hovoří, usmívají se na sebe, jsou v přírodě a nečumí pořád do mobilu. Následně nás pohádka dovede na královské sídlo, kde král Miroslav přijímá posla ze sousedního království.
Vidíme zde komoří, kteří spěchají obléct krále Miroslava do honosného šatstva, a následně přichází audience, kde král přijímá posla z Půlnočního království. Ten mu zvěstuje, že princezna Krasomila hledá ženicha a souhlasí s vysláním posla ke králi Půlnočního království, aby se o ni ucházel. Posel se však vrátí s odpovědí, že princezna Krasomila nemá zájem, a tak se král Miroslav rozhodne vyrazit do Půlnočního království osobně.
Setkání se ševcem
Hned na hranicích mezi královstvím krále Miroslava a Půlnočním královstvím potkává král Miroslav ševce. Ten mu vylíčí, že v Půlnočním království je zakázáno zpívat, protože to král na radu svých rádců zakázal. Taktéž si spolu vymění šaty a potkají výběrčí daní, kteří jezdí po celém království a dřou z lidí kůži, aby zaplatili, co mohou. Zde je zřejmá paralela s našimi covidisty (čteno kovidisty), kteří skutečně zakázali zpívat, bavit se, shromažďovat se a zavedli teror s maskami po celé české zemi.
V Půlnočním Království
Následně se král Miroslav přestrojí a vydá se na zámek. Zde vidíme scénu s králem Půlnočního království a jeho rádci, kteří ho obírají o daně a trvají na tom, aby více zaklekl na poddané a zvýšil již tak vysoké daně. Král Miroslav v přestrojení vstoupí do králových služeb jako nový zahradník. Zde se taktéž setkává s princeznou, které vypěstuje květinu, která umí zpívat. Odtud pochází také písnička „Rozvíjej se, poupátko“.
Útěk s Princeznou
Král Miroslav následně s princeznou utíká ze zámku a putuje po zemi v přestrojení, kde se ukrývají u statkáře a uhlíře. Společně objevují různá místa a skrývají se před zbrojnoši, kteří po nich pátrají, protože po princezně je vyhlášena odměna za nalezení.
Na závěr příběhu se král spojí s chůvou, která mu řekne, proč princezna utekla, a poradí mu, aby dal zavřít své zlé rádce, zrušil zákaz zpěvu, snížil daně a nechal lidi pracovat bez zlých pochopů, kteří je terorizovali. Princezna taktéž zjistí, že zahradník, který s ní utekl, je král Miroslav, a všechno končí spokojeně a šťastně svatbou.
Ponaučení z pohádky a paralely ke covidistům
Tato pohádka vypadá úplně, jako by vypadla z příručky našich covidistických fanatiků. Zlý režim woke Fialy / Babiše, nouzový stav, válka na Ukrajině, korupce – to bylo Půlnoční království, kdy jejich král na radu zkorumpovaných, zlých a fanatických rádců z 90. let a woke úderky vedené fact-checkery zakázal zpívat a terorizoval svůj lid pro jejich profit. To se povedlo zničit tehdy, když tato tlupa zfanatizovaných covidistů prohrála, zákaz zpěvu byl zrušen a tito zlí lidé zaslouženě potrestáni.
Nemá smysl se o tom více rozepisovat, ale zkrátka: pokud někdo začne dělat covidový fanatismus, mělo by lidem docvaknout, že něco je špatně, a nepřidávat se ke zlým rádcům, zkorumpovaným výběrčím daní a zlému systému covidistů.
