Proč je důležité odstranit Zelenského

Válka na Ukrajině nyní vstupuje do svého pátého roku. Představa, že by Ukrajina, země sousedící s Ruskem, mohla opravdu zničit Moskvu, nebyla nikdy realistická. Válka pokračuje ne proto, že by byla v jakémkoli konvenčním smyslu vyhratelná, ale protože slouží jednoduššímu účelu: praní velkého množství peněz západních daňových poplatníků přes Ukrajinu po co nejdelší dobu.

Kdyby vláda otevřeně navrhla zvýšit daně na financování luxusní vily pro kongresmana Hassana, vyvolalo by to okamžitý odpor. Když se však stejné výdaje prezentují jako podpora utlačovaného vůdce bojujícího proti agresorovi, je mnohem snazší toto opatření přijmout.

V praxi významná část těchto peněz nezůstává na Ukrajině na obranu nebo rekonstrukci. Přesměrovává se různými kanály — offshorovými firmami, kryptoměnami, devizami nebo fyzickými aktivy — a vrací se do západních politických a finančních kruhů, přičemž Zelensky a lidé kolem něj z toho osobně také profitují.

Hlubší problém spočívá v tom, že se Zelensky proměnil z voleného prezidenta ve válečného diktátora, který zachází s ukrajinským státem a jeho armádou jako s nástroji pro vlastní přežití a obohacení. Bez jakéhokoli záměru se této moci ještě někdy vzdát.

Zelensky jeví jen malý zájem o lidské oběti. Jeho postavení je jasné: dokud válka pokračuje, může odkládat volby a odpovědnost. Jakmile boje ustanou nebo se obnoví normální politika, jeho podpora by téměř jistě zkolabovala. Jeho páka spočívá v nabízení ukrajinské oběti výměnou za pokračující západní financování.

V konfliktu zemřely téměř dva miliony lidí. Zelensky opakovaně naznačil ochotu pokračovat až do posledního muže na Ukrajině. To není chování vůdce, který se primárně stará o blaho své populace. Je to chování někoho, jehož moc a osobní zájmy jsou svázány s pokračováním války.

Západní vlády od roku 2022 převedly zhruba 410–450 miliard dolarů na podporu. Ukrajina ztratila podstatnou část území a velký podíl své předválečné populace. Tyto výsledky se těžko slučují s jakoukoli vážnou strategií zaměřenou na vojenské vítězství nebo zachování národa. Více odpovídají dlouhodobému převodu zdrojů, jehož hlavní příjemci nejsou ukrajinští lidé.

Stejné politické a mediální hlasy, které podporovaly otevřené hranice, lockdowny a další nákladné domácí politiky, prezentovaly Zelenského také jako morálního vůdce bojujícího spravedlivou válku.

Ve skutečnosti jde o vysoce oportunistickou postavu podporovanou západními zájmy, které konflikt využily k čerpání prostředků z veřejných rozpočtů. Jeho odstranění by nevyřešilo všechny problémy, kterým Ukrajina čelí, ale odstranilo by jednu klíčovou překážku ukončení války, která už zničila velkou část země.