Do sedla za uspokojením nebo naopak?
Každý z nás určitě jednou zaslechl fámu, že ženy jezdí na koních kvůli svému osobnímu sexuálnímu uspokojení. A jaký na to mají názor přímo ty, kterých se to týká?
Jízda na čtyřnohých řehtajících stvořeních je u žen, zejména slečen v mladém věku, velice oblíbeným a vyhledávaným sportem. Dalo by se říci, že v dnešní době převažuje ženské zastoupení před tím mužským. Ovšem je to opravdu kvůli tomuto důvodu, nebo je toto tvrzení absurdní?
Určitě všichni známe dramatickou komedii pod názvem Velmi nebezpečné známosti, ve které se právě jedna takováto scéna odehrává. Mladá dívka se učí vysedat dokola a dokola, až nakonec dosáhne vyvrcholení a slastí spadne z koně, který vlastně jen stojí na místě. Díky koňskému sedlu zvládne docílit toho, čemuž se většina chlapců a mužů třeba ani nepřiblíží. Ovšem je to opravdu reálné, nebo jen další hollywoodský výstřelek?
Shromáždila jsem své jezdecké a koňské známosti z řad žen a dívek a zeptala se jich na tuto otázku. Většina slečen byla při odpovídání v rozpacích, ale nakonec jsem z každé dostala nějakou i přesto, že občas krkolomnou odpověď. Jestli byly upřímné, to opravdu nemohu posoudit, ale všechny jsem upozornila, že nikde se neobjeví žádná jména a také se není za co stydět. Choutky v dnešní době opravdu neznají mezí a toto v podstatě nic není.
Odpovědi mě vlastně ani nepřekvapily. Něco takového jsem čekala a má domněnka se ani po tázání nezměnila. Pouhé 4 z 12 mi odpověděly, že jednou, dvakrát třeba něco pocítily. Ovšem nepovažovaly to za nic převratného a budoucí praktikování mi rovnou vyvrátily. Jedna slečna mi odpověděla: „Za mě osobně preferuji styk s mužem, ne se sedlem.“ A to myslím, že mluví za vše. Žádné kožené sedlo se nevyrovná teplému mužskému nebo ženskému (každý dle libosti) tělu na tom našem.
A co když je to právě naopak? Existuje další fáma, která říká, že jezdkyně patří k těm složitějším sexuálním oříškům. Neustálé naklepávání v koňském sedle prý vede k znecitlivění ženského lůna, a to byla další otázka pro mé respondentky. Ovšem tentokrát bylo více odpovědí pozitivních. Ale i přesto se mýtus nepotvrdil, neboť většina dívek odpovídala, že záleží i na druhé straně a okolních podmínkách. Shodly se na jednom: „Není hřebec jako hřebec!“
Tudíž jsme došli k závěru, že ženy jezdí opravdu kvůli ježdění a lásce ke koním. Nějaké vedlejší okolnosti můžeme tedy s přehledem vyloučit. Ale jak se říká, výjimka potvrzuje pravidlo a nějaké touto úchylkou zaměřené jezdkyně můžou opravdu existovat.
