Daňový manuál studenta: Jak se daní brigády?

Brigády bychom mohli rozdělit do několika málo hlavních skupin – malé „melouchy“, brigáda na DPP s a bez „růžového prohlášení“ a brigády na DPČ. Co tyhle kouzelné zkratky znamenají a jak se vyznat v tom, co zaměstnavateli podepisujete?

Příležitostné příjmy

V předchozím díle jsme mluvili o tom, že existují takzvané Ostatní příjmy, což jsou různé nahodilé výdělky, které se nedaní, pokud jejich součet za rok nepřesáhne 30 000 korun. V takovém případě pak o nich hovoříme jako o příležitostných příjmech. Často bývají upraveny například Smlouvou o dílo. Bývají definované jako nesoustavné a nepravidelné, nebo také jako příjmy, které by odpovídaly příjmům z podnikání, pokud bychom měli živnostenský list. Řadí se mezi ně například i pronájem movitých věcí a výdělek ze zemědělské výroby. A tyto příjmy danit nemusíme.

DPP

Jiná věc jsou takzvané „Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr“, z nichž dnes se nejčastěji setkáte s „Dohodou o provedení práce“. Ta má ze zákona vždy následující podmínky: nebudete v daném zaměstnání pracovat více jak 300 hodin ročně, nemáte nárok na dovolenou a podepisujete pracovní smlouvu, ve které je stanovena hodnota vaší mzdy. Pokud bude hodnota vašeho výdělku do 10 000, neplatí váš zaměstnavatel zdravotní ani sociální pojištění a výdělek bude daněn formou tzv. 15% srážkové daně, kterou strhne zaměstnavatel už před výplatou, a vy se tak o daně starat nemusíte.

Pokud váš výdělek je do i přes 10 000, obvykle ale podepíšete u zaměstnavatele tzv. „růžový papír“ nebo „růžové prohlášení“, které se v originále jmenuje „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“. A je opravdu růžové, jen má více stránek. Jedná se o dokument, který říká státu, kde pracujete, jaké slevy na dani žádáte, kolik vyděláváte a hlavně že chcete řádně platit daně. Tento dokument obvykle sám zaměstnavatel vyplní vašimi údaji a vy ho pouze podepisujete. Tím za vás povinnost odvádět daně řeší zaměstnavatel a vy máte opět klid.

Úskalí „růžového papíru“

Ale pozor! Je důležité vědět, že „růžové prohlášení“ podepisujete pouze u jednoho zaměstnavatele. Toto prohlášení totiž umožňuje slevu na dani, ale pouze jednomu subjektu, který vás zaměstnává. Pokud pracujete u více zaměstnavatelů, pak V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ nepodepisujte růžový papír nikde znovu! Dopouštíte se podvodu na dani, protože žádáte slevu dvakrát. Takže si to hlídejte, a pokud máte druhé zaměstnání, vždy informujte zaměstnavatele, že růžový papír už jste podepsali jinde.

Ale pokud se vám stane, že podepíšete růžový papír u jednoho zaměstnavatele, následně pracovní poměr ukončíte a přejdete k zaměstnavateli jinému (tedy nepracujete u dvou zaměstnavatelů současně), tak u prvního nahlásíte, aby vám započítali slevu na dani pouze za dané období, po které jste zde pracovali, a totéž uděláte u nového zaměstnavatele, kde růžový papír podepíšete znovu, ale pouze na zbytek období roku. Čili nárokujete slevu na dani u dvou lidí, ale ne u dvou lidí zároveň, což je zcela v pořádku. Jen se musí v daňovém přiznání vyznačit období, za které nárokujete u jednotlivých zaměstnavatelů. Za vyplnění prohlášení by se měla postarat účetní podniku na základě vašich údajů, ale pokud tak neučiní, návod na vyplnění dokumentu najdete ZDE.

DPČ

Dohoda o pracovní činnosti může být na více než 300 hodin za rok, pokud však v průměru nepřekročíte během jednoho týdne 20 odpracovaných hodin (což je půlka normální pracovní doby). Zdravotní a sociální pojištění je v tomto případě nutné odvádět už při výdělku vyšším než 2 500 korun měsíčně. Proto se u většiny brigád pravděpodobně setkáte spíše s variantou DPP než DPČ. DPČ se také daní vždy tzv. zálohovou daní činící 15 %, takže bez ohledu na výši výdělku je v tomto případě vždy výhodné podepsat „růžové prohlášení“ a nárokovat skrz něj slevu na dani. Pamatujte si ale, že ze zákona musíte v obou případech – DPP i DPČ – dostávat odměnu minimálně 55 korun na hodinu, což je pro letošek vypočtené minimum na základě minimální mzdy.

Hurá na brigádu

Teď už byste měli mít základní povědomí o tom, co to vlastně podepisujete za cáry papíru a k čemu jsou vám dobré. Tím pádem už byste při jejich podepisování také neměli chybovat. Ale pořád je tu ještě něco málo otazníků. Co je to vlastně zdravotní a sociální pojištění a k čemu je nám studentům dobré? O tom již brzy v dalším díle.