logo

Skromná sutašková královna

Když se řekne šperky, většina z nás si vybaví hlavně ty ze zlata, stříbra a drahých kamenů. Jak to ale dopadne, když se do jejich výroby pustí člověk s obrovskou fantazií, nekonečnou trpělivostí a schopností učit se stále něco nového? To se dozvíte v rozhovoru s Terkou Drábkovou.

Foto: Terka Drábková

Jsem velmi ráda, že vám mohu představit Terku Drábkovou, která si ve svém nabitém programu našla chvilku, aby odpověděla na několik otázek ohledně své neobvyklé, ale krásné záliby. O Terce dopředu prozradím, že pochází z Českých Budějovic a studuje první ročník magisterského oboru zoologie, ke kterému ještě stíhá druhý obor učitelství biologie. Ve svém volném čase se věnuje výrobě úchvatných šperků. Její sutaškový náhrdelník, zastupující Českou republiku, vydržel nejdéle bojovat v celosvětové šperkařské soutěži Battle of the Beadsmith.

alt Terka se svými náušnicemi

Můžeš čtenářům nějak ve zkratce přiblížit svůj koníček? Protože já sama jsem ještě donedávna nevěděla, co to takové sutaškování a obšívání je.

Začínala jsem jako většina ostatních s výrobou korálkových krokodýlků, na které si dnes vzpomene snad každý. Později jsem přešla z vlasce na drát a věnovala se výrobě jakýchsi miniaturních zvířátek. A v době, kdy se začaly na internetu objevovat první e-shopy s korálky a dalším materiálem, který byl určen především k výrobě šperků a ne zvířátek, jsem začala vyrábět jednoduché věci jako je pár korálků na drátku, ze kterých vzniknou náušnice. Nakonec jsem se dostala k šití a obšívání korálků a Swarovski komponentů a před rokem jsem se přesunula k sutaškování.

Můžeš nám sutaškování trochu přiblížit?

Sutaška je druh stužky či spíše prýmků, který sloužil původně k ozdobě krojů a vojenských uniforem. Při výrobě šperků se sutašky sešívají k sobě dle fantazie v kombinaci s korálky, Swarovski elementy nebo fimo hmotou. Přišlo to k nám ze zahraničí a to hlavně z Polska, který je sutaškovým národem, a je až neuvěřitelné, co dokážou Polky vyrobit. Dlouho jsem se k tomu odhodlávala a až na popud ostatních, kteří mi posílali různé odkazy z internetu, jsem to nakonec zkusila. Protože příliš návodů neexistuje (ty se objevují až poslední dobou), musela jsem si na techniku vlastně přijít sama.

Takže jsi takový samouk…

To jsem celkově ve všem. Většinou si najdu nějaký návod na základní techniku na internetu a pak už jedu sama. Nedělám to, že si koupím nějaký velký, většinou cizojazyčný návod a poté dělám celý projekt přesně podle něho. Moje šperky vznikají kombinací základních technik, které jsem se naučila.

Kdy jsi poprvé propadla této vášni? Pamatuješ si ještě svůj první výrobek?

Poprvé to byl asi ten krokodýlek, kterého jsem vyrobila v deseti letech na táboře. To byl takový ten začátek. Už od první třídy jsem chodila na výtvarku a vlastně ani nevím, jak se to stalo, že jsem skončila jenom u korálků. Jsou to ale poslední čtyři roky, co se tomu věnuji naplno, a rok, co jsem začala se sutaškováním.

Od krokodýlka ses ale dopracovala velmi daleko, a to až na celosvětovou soutěž Battle of the Beadsmith 2013 s náhrdelníkem nazvaným „Autumn Breeze“. Můžeš nám o soutěži něco prozradit?

Byla to zvláštní shoda okolností. Nechtěla jsem být jedna z těch, co vyrobí dvě věci pochybné kvality a už si myslí, že to mohou prodávat, jak to dělá většina Čechů. Já mám tendenci o sobě trochu pochybovat, a tak jsem se přihlásila, až když jsem věděla, že jsem ochotná obětovat výrobě jednoho náhrdelníku 80 hodin. Teď jsem spokojená, protože vím, že je dobře udělaný a že se za něj nemusím stydět.

alt Soutěžní náhrdelník „Autumn Breeze“

Na výrobu byly dle pravidel dva měsíce s tím, že si člověk mohl dopředu nakreslit návrh a nakoupit materiál. Já jsem ho šila v době, kdy jsem psala i bakalářskou práci a učila se na státnice, takže to bylo dost náročné. Úplně původně jsem chtěla vyrábět šperk v černé barvě, ale nakonec jsem dala na radu udělat něco barevného. Ačkoli jsem začala šít dle nákresu, nakonec se během práce tvar náhrdelníku trochu změnil.

Do soutěže bylo přihlášeno 192 soutěžících z celého světa a stylem duelů se postupně vypadávalo. Já jsem se dostala do 24 nejlepších a zůstala tak jako poslední z České republiky, což považuji za obrovský úspěch. Na příští rok jsem se také přihlásila, takže doufám, že bude čas a dobrý nápad.

A jak vznikají tvé návrhy?

U sutašek existuje určitá technika a ucelené tvary, které se užívají napříč všemi zeměmi, jenom se trochu obměňují. Já si většinou návrh předkresluji, inspiraci hledám třeba na internetu, ale při práci téměř pokaždé vznikne úplně něco jiného.

Nedávno jsi mi říkala, že jsi taková „kovářova kobyla“ a že si častěji kupuješ výrobky od jiných výtvarnic. Jsou ale nějaké tvé kousky, ke kterým máš pouto, a zůstaly ve tvém vlastnictví?

Většinou, když něco tvořím, tak to už teď tvořím s tím, že to půjde do světa. Zpočátku to byl ale problém, když má člověk radost z toho, co vytvořil. Ze sutaškových šperků jsem si nechala jedny náušnice a čelenku. Poté mám nějaké šité věci bez sutašek. Spoustu věcí mám ale od známých a kamarádů, které znám přes fler.cz, a kteří zase nakoupili něco u mě.

alt

Zmínila ses, že po našem rozhovoru máš namířeno do Prahy, kde bude probíhat kurz korálkování. Byla jsi u zrodu této myšlenky pořádat kurzy a učit tak ostatní svému umění, nebo ses přidala později až jako lektorka?

O víkendu budu v Praze učit obšívání kuliček, před třemi týdny to byl kurz sutaškování. Byla to náhoda, kdy mě oslovila majitelka pražské korálkárny nejdříve za účelem přispívání fotek do galerie a poté mi nabídla možnost lektorování v její korálkárně v Praze. Jednou za čas pořádáme s ostatními lektorkami i celodenní workshop na dané téma. Teď už probíhají občas i kurzy v Budějovicích.

Především sutaškování a věci spojené s tímto koníčkem jsou velmi časově náročné. Nacházíš vůbec někdy čas i na jiné aktivity?

Doufala jsem, že se začátkem školy dostanou věci trochu řád a budu mít trochu času, ale s víkendovým cestováním na kurzy do Prahy a vším okolo mám času ještě míň. Ještě občas najdu chvíli na bikram yogu a vlastně i focení.

To je ale tak trochu součástí tvého koníčku…

Já jsem v podstatě začala fotit, abych zdokumentovala své produkty. Nevěnuji se přímo focení lidí nebo krajinek. Občas si zafotím, ale spíše makro, které mě baví.

alt

Co plány do budoucna? Nechystáš se na zahraniční trh?

Do zahraničí jsem ještě nepronikla, hlavně díky byrokracii, která by nastala kvůli vedení účetnictví. Navíc dost času zabere samotná výroba, focení, administrace webu i to účetnictví, které si dělám sama. Už mě několik lidí ze zahraničí kontaktovalo, takže o tom přemýšlím, ale spíš začnu až od Nového roku.

Mám na tebe ještě poslední otázku, která bude zajímat především čtenáře. Kde v nejbližší době mohou vidět tvou tvorbu, nebo ji popřípadě zakoupit?

V sobotu 16. listopadu se v Igy koná Art Show, která bude probíhat společně s Aiwa!festivalem orientálního tance. Vše organizuje Jihočeský Art Klub sdružujícího prodejce ručně vyráběného zboží. Dále můžete navštívit mé webové stránky http://theterezkad.com/, kde mám e-shop, anebo je k nákupu určen i server http://www.fler.cz/theterezkad.

Já bych tímto chtěla Terce moc poděkovat za čas, který našemu rozhovoru věnovala a popřát ji do budoucna jen samé úspěchy.

A kde můžete Terku najít, nebo se s ní přímo setkat?

Odkaz na její facebookové stránky

16. listopadu Art Show a Aiwa!festival v Igy

15. prosince – Vánoční Dyzajn márket Praha

Kurzy v Českých Budějovicích

Kurzy v Praze

Lucie Kalousová

Oblíbené články

comments powered by Disqus