logo

Přední český gastronom radí studentům, co vařit na kolejích!

Tuto středu měl v IGY Centru autogramiádu přední český gastronom, Roman Vaněk. JU Magazínu se ho povedlo vyzpovídat. Zeptali jsme se ho například na nějaký dobrý studentský recept. Jeho odpověď Vás překvapí!

Foto: Archiv Radia K2

Pane Vaňku, mohl byste nám prozradit něco málo o Vaší poslední knize Snadno a rychle, kterou dnes budete podepisovat? Tato kniha, která vznikla během jedenácti měsíců, je vlastně nápadem mé ženy. Původně byla určená ženám, protože my muži jsme dobrodruzi, egoisté a bonviváni, umíme posouvat hranice vesmíru, řešit ty opravdu důležité věci ohledně planet a mezikontinentálních válek, ale když přijde rýmička, jsme v hajzlu. (smích) V tu chvíli vyhledáváme naše ženy, paní, dámy a slečny, stulíme se k nim a necháváme se hladit. Ale dívky nejsou schopné pochopit, že naše rýmička je něco mezi moribundem a ebolou. Ženy mají na starosti i zbytek všedních věcí, z toho důvodu jim nezbývá moc času. Proto jsme dali dohromady rychlovky, které vám zaberou pět až třicet minut. V knize najdete ingredience, které nakoupíte kdekoliv v obchodě, takže se nejedná o žádnou vysokou gastronomii, ale o rychlé a jednoduché recepty.

Jaký jste měl ke gastronomii vztah v mladším věku? Úplně stejný, jako každý. Například v období, kdy jsem se věnoval fotografování, můj jídelníček vypadal takto: párek v rohlíku za tři koruny na Staroměstském náměstí, topinka s česnekem, fernet, rum, zelená, starorežná, jakékoli pivo a pak zase párek v rohlíku. (smích) Ale ne, občas jsem taky vařil. Když jsme založili Studentské listy, vařil jsem guláš pro pana prezidenta Havla. To pro mě byla největší pocta. V té době už jsem se jídlem zaobíral, ale velmi amatérsky. Pan prezident byl známý tím, že nemusel moc jíst. Ochranka přišla úplně hladová a jedla guláš studený, jelikož jsme ho ještě ani nestačili ohřát.

Když už jsme nakousli fotografování, ráda bych se Vás zeptala, zda nelitujete toho, že jste přestal fotografovat. Nechybí Vám to? Ne, to byla kraťoulinká pauza asi dvaceti let. Tenkrát jsem odešel podnikat, abych si vydělal na super foťák a opravdu to trvalo asi jenom dvacet let, než jsem si ho koupil. (smích) Teď už fotím jen na dovolené nebo jídlo.

Ráda bych Vám položila ještě poslední otázku. Mohl byste našim studentům poradit nějaký rychlý, a přitom dobrý recept, který si mohou uvařit na kolejích? Mimo rohlíku namazanýho taveňákem? V knize Snadno a rychle najdete spoustu rychlých jídel. Ale proboha, neměňme studenty! Student musí pařit, kalit, pít alkohol a užívat života! V tomto případě je jídlo podružné.

Panu Vaňkovi děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů s novou knihou.

Klára Červená

Oblíbené články

comments powered by Disqus