logo

Zápisky z akademické obce

V pondělí 18. 11. se konalo další Shromáždění akademické obce Přírodovědecké fakulty JU. Mnozí by asi za takovouto událostí čekali jen sérii dlouhých nudných proslovů, ale přednáškový sál v nové budově C každou chvíli zahltil smích. Strávit tento večer v kině nebo v baru bylo tedy možná zbytečné utrácení peněz.

Foto: Markéta Machová

Na shromáždění dorazili akademici v relativně hojném počtu se zástupci nejvyšších postů – nechyběl ani děkan přírodovědecké fakulty František Vácha a rektor naší univerzity Libor Grubhoffer. Krom nemalého množství vtipných vsuvek přišlo na přetřes dost zajímavých informací, které se týkají jak studentů přírodovědecké fakulty, tak ostatních, kteří k nám do areálu zavítají. Pojďme si tedy vše ve skromnějším podání, než jak bylo řečeno, projít.

Fakulta ve statistikách a přehledu

Potěšující zprávou je rostoucí počet absolventů, který se zvýšil od minulého roku z 200 na 230. Přihlášek na fakultu bylo v letošním roce podáno 823, z toho 470 studentů bylo přijato a 260 se zapsalo. Děkan upozornil na to, že fakulta vzhledem k nepoměru přijatých a zapsaných, přijímá obvykle více lidí, než kolik by v reálu bylo asi možné, aby zde skutečně studovalo. Nicméně i s variantou, že by se všichni přihlášení zapsali, se počítá.

Fakultě se také daří čerpat více finančních prostředků z Grantové agentury ČR. Úspěšnost PřF je asi 30%, což je na průměr 17% úspěšnosti velice pěkné číslo. A protože nějaké peníze má (nejen z GAČRu), mohla si dovolit jisté investice – mezi ně patří například nový Landcruiser od Toyoty na Papuu Novou Guineu, kde PřF provádí dlouhodobý výzkum, ale třeba také nový laserový konfokální mikroskop, investice do laboratoře pro práci s GMO rostlinami a vyřešilo se stavebními úpravami také zatékání do skleníku. Jako zajímavost na závěr opět něco ze statistik – v uvozovkách nejbohatší katedrou na celkový objem financí je u nás katedra zoologie.

Novinky ve studiu

V tomto roce vznikly některé předměty jako například bakalářský obor vyučovaný v angličtině Bioinformatics ve spolupráci s univerzitou v Linci, který je tak druhým oborem tohoto typu hned po Biological Chemistry. V magisterských programech pak přibyly Učitelství informatiky pro SŠ a Chemie životního prostředí. Připravuje se také do blízké budoucnosti nový obor Mechatronika ve spolupráci s ČVUT a BOSCH.

Nově nás také čeká dobrovolný papírový index. Přecházíme na elektronické indexy, papírová verze bude ale v případě jakéhokoli problému s verzí elektronickou ta skutečně platná a změny v elektronické formě se podle ní budou řídit. Co se s touto novinkou pojí, je zavedení lhůt pro zapsání známky z vykonané zkoušky. PřF chce zaručit, že student už nebude na výsledky čekat více jak týden. Délka lhůty je ještě v diskuzi a za snahu, aby byla co nejkratší, můžeme děkovat proděkance Šárce Klementové.

Změní se také přijímací zkoušky do magisterského studia. Nově si jejich podobu budou určovat jednotlivé fakulty samy a zkouška z angličtiny má fungovat pouze jako doporučení pro přijetí, nikoli závazný fakt, který vám neumožní dále studovat. PřF si klade za cíl nesnažit se pouze slepě naplnit kvóty pro magisterské studenty, ale umožnit i studentům z jiných fakult pokračovat ve studiu právě zde. Mnoho z nich je totiž často limitováno tím, že neměli příliš kvalitní výuku v předmětu, který sice dál studovat nebudou, ale musí z něj složit zkoušku, aby byli přijati. PřF chce tak dát šanci i těm, kteří jednoduše neměli zrovna štěstí na vyučující.

Kauza C

Pokud jste si toho ještě nestačili všimnout, v areálu PřF vyrostla nová budova C. To, že tam stojí a že nejspíš nebyla zadarmo, asi už leckdo pobral, ale zajímavější fakta si mohli zájemci vyposlechnout až nyní přímo z úst děkana. V číslech spolkla budova C zhruba 260–270 milionů korun, zhruba 2,5 milionu stály vícepráce (což bylo údajně neuvěřitelné, že se podařilo doslova vyhádat tak nízkou částku), budovou vede asi 75 kilometrů kabelů, nad celým projektem se vystřídali 4 architekti a jeho naplánování se stihlo v téměř rekordním čase. A to pouze z nutnosti, neboť bylo třeba stihnout podat žádost k vypsanému dotačnímu titulu Operačního programu VaVpl. Což se naštěstí povedlo a koncem dubna 2011 bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace.

alt Zadní vchod s rybníčkem

„Budova C: 75 km kabelů, 4 architekti a 270 milionů korun“

Pak přišel čas na historky z realizace. Při stavbě se totiž zjistilo, že k těm kilometrům kabelů chybí naprojektované průchody mezi jednotlivými patry, takže není kabely kam dát. A naprojektované nebyly ani posilovací zdroje proudu. Na dotaz, proč máme v budově C vrátné, se našla také velice zajímavá odpověď. Jde totiž o plnění požárních směrnic – někdo musí jednoduše hlídat, jestli nehoří. Budova C má totiž zvláštní obranný systém, kdy v případě požáru dojde k automatickému odemčení všech dveří a následnému „vystřelení střechy“.

O samotný úbytek střešní krytiny ale kupodivu ani tak nejde. Budova má totiž čtyři světlíky, které se v případě požáru odpálí patronami, z nichž jedna stojí 15 000 korun. O případném placení výjezdu hasičů při planém poplachu je tak už téměř škoda mluvit. Je tedy nezbytně nutné, aby v budově byl někdo, kdo do pěti minut od spuštění poplachu zmáčkne to správné tlačítko, které celou tu kaskádu dalších destruktivních pochodů zastaví.

Na přetřes přišly také, kromě katapultující se střechy, návrhy na zvelebení budovy. Na současný vzhled jsou vesměs velice rozporuplné názory. Děkan sám u betonových stěn zůstat nechtěl, ale podle jeho slov zatím každý nezávislý umělec, který do budovy C vkročil, byl nadšen. Část akademiků je nadšena už méně. Vymýšlí se tedy ideální řešení pro výzdobu a děkan vyzývá všechny, kteří mají nějaký návrh na jakékoli zkrášlení budovy C zevnitř i zvenčí, nechť ho směřují na něj. Stejně tak bude prý vděčen i za případné pochvaly nové budovy, neboť jich zatím příliš mnoho není.

Co ještě postavíme a co jsme postavili?

Kromě celé nové budovy došlo na přestavbu školního zemědělského statku na Zlaté Stoce. Vyrostlo tam Centrum polární ekologie a Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie. Financování nám zajistily Evropské fondy a projekt Czech Polar. Univerzita tak zaplatila víceméně pouze nábytek, a jak bylo řečeno „ty nedodělky, které je třeba zhotovit“.

Ve fázi příprav je nový vjezd do areálu fakulty plánovaný za budovou ENTÚ. Vjezd by měl být v budoucnu povolen pouze tolika lidem, kolik je parkovacích míst. K tomu samo sebou volný vjezd pro obsluhu. Děkan tedy zaúkoloval vedoucí kateder zhotovením seznamu zaměstnanců, kteří žádají o čip, opravňující je k parkování v areálu. Přišli mu však v žádostech i jména lidí, kteří prokazatelně nevlastní řidičský průkaz. Žádostí také pochopitelně přišlo více, než kolik je parkovacích míst. V budoucnu se tedy plánují ještě další úpravy a opatření, aby v areálu opravdu zaparkoval každý, kdo potřebuje.

V plánu je také využití zbylých pozemků za budovou ENTÚ, kde by měl časem vyrůst park s tematickými typy flóry (plán je rozdělení do sekcí podle kontinentů), s ohništěm a také místem pro nějaké ty sportovní aktivity. Podobně se zvažuje využití volné plochy za pavilonem B (návrhy z pléna opět vítány), kde by mohla vyrůst například i „vlastní branka PřF“ ke vstupu do areálu. Také se živě diskutovalo o spojení fakulty se jménem Járy Cimrmana, na což si určitě počkejte, neboť nápad je to jistě velkolepý a jeho realizace není očividně vůbec v nedohlednu.

Otazníky nad fakultou

Toliko tedy k novinkám a plánům do budoucna. Přírodovědecká fakulta určitě nezahálí. Její děkan už je mimo jiné také poslancem, ale slibuje, že bude obě funkce vykonávat poctivě, byť rektor s dvěma tak významnými posty na bedrech jednoho člověka kategoricky nesouhlasí. Nezbývá než vyčkat, jak to celé dopadne. Zůstane děkan i nadále děkanem? Bude Jára Cimrman tváří fakulty? Objeví se v budově C nějaké velkoformátové umělecké dílo nebo podušky na nových židlích, které týrají naše zadnice? Nechte se překvapit, nebo se aktivně zapojte! Každý člen akademické obce má přeci možnost se vyjádřit.

Markéta Machová

Oblíbené články

comments powered by Disqus