Fotografie: Markéta Machová

Z historie kolejí JU

Pokud jste si už koupili nové číslo JU magazínu, mohli jste se dočíst lecjaké informace nejen o českobudějovických kolejích, ale i o těch v jiných městech a zemích. Nebyla by to ale naše redakce, kdybychom neměli ještě něco navíc…

Vydala jsem se po zavátých stopách minulého století a skončila v kanceláři pana profesora Matouška ze Zemědělské fakulty JU, který byl tak laskavý a prozradil mi všelijaké zajímavosti, o nichž jste určitě neměli ani páru.

Naše „Káčka“

Všichni asi známe naše hlavní koleje K1, K2 a K3 – denně kolem nich proudíme od Akademie věd do menzy. Přes oficiální data zahájení provozu se na ně první studenti stěhovali již v letech 1966–67. Obsazovalo se postupně od desátého patra. Koleje byly dokonce původně striktně rozdělené podle pohlaví – K3 byla pánská kolej, K2 dámská.

alt K1 až K4

Než se ale vůbec postavily, bydleli studenti jinde. Úplně první provizorní ubytování pro ně bylo zbudováno ve Skuherského ulici (léta 1960–61), kde se spalo i po dvaceti na jednom pokoji. Za dob staré Zemědělské fakulty byly pak jako koleje využívány i dnešní budova děkanátu Ekonomické fakulty naproti menze (budova A, předtím starý děkanát ZF – kolej K400) a pavilon J dnešní Zemědělské fakulty (kolej K200, tzv. „Dvoustovka“) se 3–4 lůžkovými pokoji. Uvedeny do provozu byly v letech 1962–63.

Nejpozději otevřená malá kolej K6 u stadionu byla zase obdobně jako slavný pražský Strahov původně pouze šatnou. Sice se přestavěla, ale na kompletní renovaci už peníze nezbyly. Dlouho byla tak provozována zemědělskou fakultou jako sportmotel a poté vrácena ke svému prapůvodnímu účelu.

Celá výstavba nových kolejí ostatně probíhala dosti překotně ve velice hektickém období. Finanční výkyvy vedly ke stavbě doslova na sekeru a ani nejnovější kolej z těch hlavních – K4 – nebyla výjimkou.

Stará nová K4

Kolej K4 neměla původně ani vzniknout ze strachu vedení, že nebude obsazena, ale jak pan Matoušek řekl: „Přitáhli jsme kabel od výměníku, a tak začala stavba K4.“ Nakonec se vystavěla roku 1990 a byla tak nejspíše poslední kolejí v ČR, která vzešla ze státních peněz. A její rozpočet se z původních 40 milionů také vyšplhal mnohem výše.

Spolu s ní vznikl ale i sousední populární Bobík, který byl původně naplánovaný jako malý divadelní sál, později divoce přestavěný na dnešní aulu. A proč se vůbec jmenuje takhle? Oficiální verze je prý taková, že je pojmenován podle kopce Bobík u Volar. Prý za tohle veselé jméno ale ve skutečnosti může jeden čiperný jezevčík – samozřejmě, že Bobík.

Kančí stezka

alt Kančí stezka

V sousedství areálu PřF by jistě neměla chybět kromě kytiček i nějaká ta zvířátka, a protože nemáme kachní jezírko, máme alespoň Kančí stezku. Svůj název nese už od dob dávno minulých a úspěšně se drží dodnes. Zastřešená spojovací linie všech kolejí vystavěná roku 1974 se měla podle vedoucího kolejí K1 a K2 pana Pražáka dokonce zcela uzavřít. Ovšem vzhledem k tomu, že stále nechodíme mezi kolejemi v bačkorách a teplíčku, nestalo se tak.

A co ten zvláštní název? Váže se k němu – jak jinak – historka. Po napadnutí prvního sněhu se mezi tenkrát nově otevřenými kolejemi objevila cestička stop jisté nejmenované osoby. A jméno bylo rázem na světě!

Nedej na první pohled

Jihočeská univerzita je možná mladá, přesto je bohatá na svou minulost. Vznikala ve zvláštní době a rozvíjí se pořád. Kdo ví, co tu budeme mít za pár let? Ať už cokoli, nikdy není od věci vědět, co tu bylo kdysi.

A není to jen historie univerzity, ale i historie samotných Čtyř dvorů. Geokečři už také vědí, že mnohem více o okolí univerzity se dozví ZDE. Tak lovu zdar!

Zkrátka pořád je co objevovat, třeba i přímo za rohem.

Autor: JU Magazín