logo

Všemohoucí prezident a akademická sféra

Jistě jste postřehli hlavní téma předních zpravodajských portálů. „Zeman nepozval na Hrad dva rektory", „Rektor Masarykovy univerzity se urazil", „Rektoři se bouří"... Ve studentském časopise bychom se nechtěli politikou zabývat, to přenecháme jiným. Je vztah prezidenta a akademické sféry už politika? Chceme na tohle ošemetné téma vůbec reagovat? Ano, pro tentokrát udělujeme sami sobě výjimku…

Foto: Václav Pancer, www.denik.cz

Kde tkví původ tolika probíraných neshod a rozporů? Dovolte mi, abych krátce shrnula fakta, kolem kterých se točí veškeré diskuze.

Na jaře prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat Martina C. Putnu profesorem. Důvody neudal – prý je doloží až případně soudu, pokud by se k němu chtěl někdo odvolat. Rektor naší univerzity Libor Grubhoffer se Martina C. Putny zastal a na protest se neúčastnil slavnostního jmenování profesorů. Nakonec Martin C. Putna převzal profesorský dekret od ministra školství Petra Fialy. Prezident prohlásil, že si profesora „absolutně neváží“.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek pro změnu v září odmítl Zemanovu přednášku na brněnské Ekonomicko-správní fakultě. Podle jeho slov by byla narušena akademická nestrannost univerzity ve vztahu k předvolebnímu období.

„Za trest“ Liboru Grubhofferovi ani Mikuláši Bekovi nepřišla pozvánka na tradiční ceremoniál na Hradě v rámci připomenutí významné události data 28. října, které se pravidelně účastní rektoři všech českých univerzit. Událost vzbudila vlnu diskuzí a nesouhlasu.

Požádali jsme Libora Grubhoffera o komentář k současné situaci a tímto mu vřele děkujeme za vyjádření pro JU Magazín.

„Prezident Zeman má zcela jistě pravdu, že účast rektorů na oslavách státního svátku, jakým je Den vzniku samostatného československého státu, není nároková. Jinou věcí je, že za celou historii polistopadového vývoje je to poprvé, kdy někteří rektoři nebyli pozváni. Prezident nakonec vysvětlil, proč nepozval pana kolegu Mikuláše Beka, rektora Masarykovy univerzity a mě coby rektora Jihočeské univerzity. Celá tato hradní šlamastyka byla v čase vrcholících voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR předmětem velkého mediálního zájmu, a tak se nechci věnovat mnohokráte opakovaným věcem v samotném základu této politování hodné akce prezidenta naší země. Velmi často se ale různým způsobem vykládá zákon, pokud jde o politické aktivity na vysokých školách.

Tak tedy podle zákona je na vysokých školách zakázána činnost politických stran a výkon politické agitace. Neznamená to ovšem, že akademická obec má být apolitická v širším slova smyslu. Studenti a akademičtí pracovníci jsou též občané, a z toho titulu mající též občanskou odpovědnost za věci veřejné, za dění ve společnosti včetně toho dění politického. Apolitická akademická obec by bylo názorově naprosto sterilní společenství, které by neplnilo jedno z hlavních poslání, totiž připravovat vysoce kvalifikované odborníky a morálně zdatné bytosti, které budou jednou elitou národa. Beznázorovost mladé generace by nedávala do budoucna žádnou naději k prosperující společnosti, ba naopak vedla by k degeneraci společnosti.

Co z toho plyne pro rektora? Rektor, coby osoba s plnou zodpovědností za vysokou školu/univerzitu, nesmí založit či dopustit založení politické strany či jakéhokoliv politického uskupení; rektor nesmí připustit politickou agitku na akademické půdě své školy; rektor nesmí být lhostejný k dění ve společnosti, k nepravostem ve společnosti jakkoliv páchané politickými subjekty fyzickými i právnickými. Totéž by neměli dopustit ani ostatní členové akademické obce. Rektor i ostatní členové akademické obce jsou občany s občanskou odpovědností a předpokladem občanské statečnosti."
Libor Grubhoffer, rektor JU

A co si o tom myslíme my, studenti Jihočeské univerzity?

„Akademická obec, v čele s rektory jednotlivých univerzit, je nejvyšším představitelem vysokého učení naší společnosti a její svobody. Proto by politika neměla ovlivňovat tuto svobodu. Obzvláště v tak významný den, jako je vznik samostatného československého státu.”
Petr „Lynxxi” Pavliska, doktorand JU

„O politiku se příliš nezajímám, jen co zaslechnu ve zprávách. Myslím si ale, že prezident Miloš Zeman měl hodit za hlavu osobní spory a měl na Pražský hrad pozvat všechny rektory, jak je tradicí. Nedivím se pak ostatním rektorům, že bojkotují slavnost. Pan prezident si měl rozmyslet, zda má toto Česká republika zapotřebí zrovna v tak významný den.”
Tereza Dvořáčková, studentka EF

„Prezidentský úřad se tu už dob od první republiky těšil velké úctě národa. Prezident by měl být osobností, která národ v náročných dobách a krizích bude spojovat a ne rozdělovat. Prezident Zeman bohužel dělá pravý opak. Chová se jako neomezený despota, který si dělá, co se mu zamane bez ohledu na tradice a zvyklosti, které se tu za těch 20 let samostatné demokratické České republiky vytvořily. A zneuctívat svátek 28. října k vyřizování sporů s pány rektory Grubhofferem a Bekem je pro mne nepřijatelné. Je dobře, že celá akademická obec „táhne za jeden provaz“ a že drtivá většina rektorů ostatních vysokých škol na protest nepozvání dvou rektorů též odmítla prezidentovo pozvání. Že by se tu opět po 20 letech začalo trestat to, že někdo má jiný názor?”
Karel Zofall, student PF

„Jednání, které pan prezident předvedl, se vůbec nehodí k funkci, kterou zastává. Toto chování bych přirovnala k malému dítěti: jakmile nebude po mém, urazím se a přes to nejde vlak a ostatní ponesou následky. Osobní spory opravdu nepatří do této sféry a potrestat zmiňované osoby nepozváním na tradiční sešlost je neuctivé.”
Lenka Škodová, studentka EF

„Prezident Miloš Zeman je člověk, který se dostal do pozice, která je pro něj nevhodná. Podle mého mínění má být český prezident osobnost, která spojuje všechny složky českého národa. Politiku s kulturou, vzděláním atd. a má fungovat jako ten hodný pán na Hradě, co pečlivě kontroluje dění v podhradí. Bohužel dnes pojem prezident ČR získává punc ostudy národa, která sahá za hranice státu i kontinentu. Miloš Zeman by měl pamatovat na svá slova, že chce být prezidentem všech, a ne se chovat jako zakladatel lukrativního společenského klubu, jehož domovská adresa je v těsném sousedství katedrály Sv. Víta.”
Martin Hůlka, student PřF

„Myslím si, že významná funkce, jako je prezidentský post, v rukou některých pánů velice ztrácí na vážnosti, na reprezentativnosti. Při takovýchto významných událostech by měly jít všechny osobní, víceméně i politické spory stranou. Vysoké učení je samostatná disciplína, která dle mého názoru nemá s politikou nic společného. Pan prezident by ji měl vítat a podporovat, jak jen to půjde, a ne potápět a odporovat jí.”
Michaela Lupačová, studentka EF

Autoři: Eliška Hirková a Lynxxi Foto: Václav Pancer, deník.cz

Eliška Hirková

Oblíbené články

comments powered by Disqus