Fotografie: Klára Červená

Poltergeisti na koleji?

Každý má někdy svůj den. Spíte jen dvě hodiny, ale bohužel to není způsobeno vášnivou nocí, ale testem z anglické fonetiky. Celou noc se převalujete a jakmile zavřete oči, za víčky se Vám roztančí čardáš ð a Ɵ a stressů, až jste z toho celí vystresovaní...

Rozhodnete se tedy vstát, jenže v tom momentě usnete. O minutu později se rozdrnčí budík, ta mrcha! Tak ho posunete. A znova, a znova… Až opravdu zaspíte. To se ani nezmiňuji o tom, že test sice napíšete, avšak máte dojem, že byste udělali lépe, kdybyste na něj nešli, jelikož ho máte úplně celý špatně.

Odpoledne se dovlečete domů a padnete do postele, jak by do Vás ťal. Po čtyřech hodinách vydatného spánku jste vzburcováni spolubydlou, která se vrátila z přednášky. V jednom kuse něco vypráví, není vůbec k zastavení. Nejste schopni sledovat tok jejích myšlenek, tak aspoň sledujete ji. Nakloní se nad prodlužovák, strčí do něj nabíječku na mobil a náhle vše s divokým „puff“ zhasne.

O sekundu později se z koupelny začne ozývat nezřízený řev. Plížíte se podívat, koho zavraždili, když v tom se rozlétnou dveře, ze kterých vyběhne další spolubydlící, která s Vámi bydlí v buňce, s výkřikem: „Ty vole, tam je tma!“

Pokusíte se nahodit pojistky – bezvýsledně. Dvě z vás podnikají dobrodružnou a velmi nebezpečnou výpravu za kolejbábou, třetí pláče nad rozbitou nabíječkou a ta poslední si strká baterku za výstřih s tím, že musí, ale opravdu MUSÍ na záchod.

Pojistky jsou nahozeny pár minut po půlnoci. Rozhodnete se skočit do sprchy a znovu se zavrtat do peřin. Zavíráte dveře. Vaše oči sjedou ke klice, když najednou periferně zahlédnete ve futrech něco bílého… Nějaký blíže nespecifikovaný brouk tam nakladl vajíčka! Při bližším ohledání zjistíte, že se vůbec nejedná o žádná vajíčka, ale o neuvařenou rejži. To už Vás namíchne, tak se ptáte holek, co zase, ksakru, vyváděly. Jedna z nich začne vyprávět příběh o tom, jak si o víkendu vařila, bouchla kastrůlkem do rámu od dveří a půlka oběda jí zmizela neznámo kam, jelikož na zemi jí nenašla.

Rozhodnete se tedy dát si opravdu horkou sprchu na uklidnění, do toho se Vám tím teplem spustí rýma, avšak za pár minut už hupsáte na nejměkčí místo v celém pokoji. Usínáte, noříte se do barevné krajiny snů a fantazie. Náhle nějaký blbec nad vámi začne bušit do topení!

To už se neubráníte pocitu, že na kolejích řádí duch, který si zasedl zrovna na Vás.

Autor: JU Magazín