logo

Mars boří O2 arénu

Měsíční svit pohltil Prahu a všude se nesl ryk pravé noční džungle. Do toho ohlušujícího rachotu pak přišel muž v klobouku a všechna zvířata začala ječet o to hlasitěji…

Foto: Markéta Machová

Je to již více než půlrok od doby, kdy slavný zpěvák Bruno Mars ohlásil destinace svého druhého turné. Mezi výčet poctěných světových metropolí se dostala i Praha, konkrétně její O2 aréna. A skutečně se 6. 11. nejen čeští fanoušci dočkali – Moonshine Jungle tour navštívila Českou republiku.

Talentovaný pohodář z Honolulu

Pro neznalé je Bruno Mars, což je pouze jeho umělecké jméno, americkým zpěvákem a skladatelem narozeným v Honolulu na Hawaii. Světovou slávu mu přinesla hlavně známá skladba Billionaire, na které spolupracoval jako vokalista s Traviem McCoyem. V roce 2010 vydal album Doo-Wops & Hooligans, které u nás možná není až tak známé jako písně z něj. Česká rádia dlouho válcovaly populární skladby jako Just the Way You Are a Grenade. Spolu s druhým albem Unorthodox Jukebox v roce 2012 přichází další hity a především další celosvětové turné.

Jedna velká džungle

Do Prahy zavítal Bruno Mars poprvé a bylo to skutečně velké. Za relativně krátkou dobu si vybudoval nemalou základnu fanoušků hlavně v řadách mladých dívek, pro které jsou jeho písně často určeny. Texty o lásce a obětech pro milovanou ženu přivedly do O2 arény nadšené fanynky ať už single, či s mužským protějškem a hala se do začátku koncertu zaplnila téměř celá, až na pár sedadel. Nejmodernější a nejspíš také na dlouhou dobu nejdražší budova na našem území naštěstí poskytuje dobré zázemí a relativně dostatek místa na nohy i na tribunách, alespoň ve srovnání s jinými pražskými arénami, takže nikdo při dlouhém čekání netrpěl.

V osm hodin začalo vystoupení oficiálního předskokana. Na rozdíl od velkých amerických koncertů v rámci turné nebyla na podiu očekávaná Ellie Goulding, ale u nás nejspíš téměř neznámý americký zpěvák Mayer Hawthorne, který ovšem mile překvapil a podařilo se mu arénu docela úspěšně rozehřát a i pobavit svým výrokem: „This next song is for my ex-girlfriend, who is a total bitch.“ Zahrál písně z nového alba včetně příjemného oddechového singlu Her Favourite Song. Pořídil si fotku skandujícího davu fanoušků, který si nechal od techniků nasvítit, a slíbil, že hned po vystoupení ji publikuje na svůj instagram (a skutečně tak učinil). Na závěr si užil potlesk celé nadšené arény.

Hlavní hvězdou večera byl ale bezesporu Bruno, na kterého fanoušci čekali ještě po desáté večerní. Nicméně se to určitě vyplatilo. Celé pódium zakryla ohromná plachta se zlatými palmami jako symbol slibované džungle a hala se otřásala prvními vlnami nedočkavého pískotu a výkřiků. Když už se zdálo, že si přítomní nejspíš ještě další hodinu počkají, aréna potemněla, začala divoká hra světel reflektorů, plachta náhle slétla k zemi a stovky hlasů začaly burácet jako o život. Po chvíli napětí se ozvalo očekávané „Hello…“, což nebyl jen pozdrav, ale především začátek písně Moonshine, páté z posledního alba.

alt

„Ladies, all of the ladies – you can sing with me! Do you love me?“

Setlist koncertu byl vybraný velice dobře. Bruno zazpíval jak nejnovější, tak i dnes již klasické hity (Moonshine, Natalie, Treasure, Marry You, The Lazy Song, When I Was Your Man, Grenade, Just the Way You Are, Locked Out of Heaven). Během několika málo minut se mu podařilo celou arénu postavit na nohy, tedy i všechny zaplněné tribuny, a standing ovations si užíval po celou dobu svého vystoupení. Všichni hlasitě opakovali oblíbené texty a Bruno jen nadšeně diktoval. Když pak všechny přítomné dámy poprosil o zazpívání věty: „Do you love me?“, která se mu vrátila zpátky několikrát hlasitější a ve vyšší tónině, málem se mu podařilo celou O2 arénu zbořit svou odpovědí: „Oh yes, I do.“ Publikum si mohlo vykřičet hlasivky a Bruno si jeho přízeň očividně nesmírně užíval.

Byla to jedna z úžasných show, které Prahu poctily, plná vtipných tanečních kreací Bruna a jeho skupiny The Hooligans, skvělých písní a hlavně toho správného davového šílenství. V závěru tak nejspíš nikdo nevěřil, že je koncert už u konce. Čas skutečně doslova letěl. Za pochvalu stojí určitě i všechny vizuální efekty, ať už krátká ohnivá show, reje zlatých konfet na závěr, nebo skvělé velkoplošně promítané záběry s tématikou džungle především k úvodním dvěma písním. Můžeme jen doufat, že díky ohromné přízni, které se Brunovi dostalo, nebude tato show ani poslední u nás v rámci jeho kariéry.

Poučení pro váhající

Velké koncerty samo sebou nejsou levnou záležitostí, zvlášť pro nás studenty, a ani Bruno Mars nebyl. Ale všem, kteří nad útratou nemalé sumy váhají, můžu říct, že to stojí za to. Jednou ročně obětovat tisícikorunu za něco takového, je určitě dobrá investice, i kdyby to měla být jediná akce, které se ten rok zúčastníte. Pokud tedy máte možnost navštívit svého oblíbeného (nejen) zahraničního interpreta, využijte ji!

V takovém případě je určitě dobré přidat pár doporučení. Nákup vstupenek podnikejte dost brzy (u velkých koncertů skutečně i půl roku předem) – není to nic zvláštního, protože zájem bývá u kvalitních interpretů obrovský a dobrá místa rychle ubývají. Vstupenky na stání u pódia jsou tradičně o dost levnější než sezení na tribuně, což jistě mnoho z vás s povděkem využije. Není od věci si s sebou vzít fotoaparát, pokud si chcete odnést i jiné vzpomínky než jen oficiální merchandising, který není zrovna levný a obvykle se na všech koncertech prodává před i po skončení.

Naopak nápoje raději nechte doma. Ostraha je na ně háklivá a často vás ani s malou pet lahví vody nepustí dovnitř a vy se u vchodu budete muset s tekutinou, cennou hlavně po skončení akce, rozloučit. Jídlo už vám snad všude nechají. Na každém koncertě pochopitelně něco na zub i vyschlé hrdlo pořídíte, ale počítejte s přirážkou. Na sebe stačí nějaká mikina nebo svetr. Výhružky, že v hale umrznete i v péřové bundě, rozhodně neplatí, pokud tedy nejde o otevřený prostor. A například O2 aréna je také plně nekuřácká, takže jsem nemusela ani další den větrat kabát od žádného hrozného puchu.

Dále už je jen dobré se pečlivě podívat, zda skutečně sedíte na zakoupeném místě. Ale pokud ne, nebojte se – nejste ten večer jediní a včas se to dozvíte, až přijde skutečný majitel. Nejlépe si pak koncert pochopitelně užije ten, kdo ví, co má zpívat. Naposlouchejte si tedy vše, co bude v setlistu, který se dá často najít na fanouškovských stránkách pár dní před koncertem. Pokud chcete své peníze opravdu zhodnotit, zajděte i na předskokany, pokud se tedy budou dát poslouchat (ne vždy tomu tak je).

A dál už si opravdu jen užívejte. Není lepší doporučení. Když je totiž na jednom místě víc jak tisíc lidí a všichni milují ten samý „starý song“, máte zaručený úžasný zážitek prosycený naprostou euforií a nadšením, jaké jinde jen tak nezažijete. Velké koncerty mají prostě něco do sebe a to, co na nich prožijete, budete nosit ještě dlouho ve své paměti.

Markéta Machová

Oblíbené články

comments powered by Disqus