Fotografie: Archiv Nikoly Pragerové

Domácí práce, London Eye a Primark. UK, jak ho vidí prázdninová au-pair Nikola Pragerová

Rozmluvit se v angličtině? Kde jinde, než v Angii a kdy jindy, než teď. Studentka dvouoboru angličtina - čeština na PF JU o prázdninách rozhodně nezahálela. Již podruhé se sama vypravila do Anglie pracovat jako au pair. Žehlení nad hlavu, zlobivé děti, budíček v šest... Práce to byla náročná, ale nelituje - v Anglii se cítila jako doma.

Jak vůbec vznikl ten prvotní nápad, že pojedeš o prázdninách do Anglie, kde budeš pracovat jako au pair?

Stát se au-pair byl vždy můj sen, chtěla jsem si to vždy vyzkoušet a přiučit se něčemu novému. Nápad to ani tak nebyl, spíš sen, kterému jsem musela trochu pomoci. Čistě náhodou kamarádka pracovala jako au pair, a tak jsem se ji zeptala, zda by nebylo možné, aby se zeptala své rodiny, zda nějací její známí nehledají au pair, a oni hledali. Dostala jsem kontakty na rodinu a po pár emailech jsem vlastně byla blíž ke svému snu.

Byla jsi v Anglii na delší dobu letos poprvé, nebo už máš s hlídáním dětí (nebo delším pobytem v zahraničí) zkušenost?

Jako au pair jsem pracovala jak minulý, tak i tento rok po dobu dvou měsíců. Au pair pracují přes agenturu minimálně tři měsíce, ale mě dva bohatě stačily. S hlídáním dětí zkušenost mám, ale přeci jen hlídání v rodném jazyce je mnohem lehčí, než v cizím.

Jela jsi sama. Měl jsi obavy z cesty? Jaký typ dopravy preferuješ?

Každý rok jsem letěla. Připadá mi to jako nejlehčí, nejpohodlnější a hlavně nejrychlejší cesta. Obavy jsem měla, vždy jsem létala pouze s rodiči na dovolenou. Ale vše bylo zajištěné přes agenturu, takže zde nehrozila žádná rizika, že bych se někde mohla ztratit. Takže jak říkám, obavy byly, ale nikdy jsem se neztratila.

Kde jsi byla ubytovaná?

Bydlela jsem s rodinou u nich doma. První rok jsme bydleli v městečku Tidworth a letos ve vojenském areálu v blízkosti města Pirgribth.

Studuješ na PF angličtinu a češtinu. Jak jsi na tom byla v Anglii s angličtinou? Předpokládám, že jsi neměla žádný problém.

Ač angličtinu studuji, vždy se najde nějaká situace, slovíčko, které neznám. Tyto situace se mi stávaly docela často, ale dokázala jsem si s nimi poradit. Prvních 14 dnů pro mě bylo nejhorší přemýšlení o tom, co říkám, a zda používám správně časy, slovosled… No hrůza. Po 14 dnech ale vše jakoby se změnilo. Začala jsem mluvit plynule, bez přemýšlení a vše bylo najednou jednodušší.

Myslíš si, mohou jako au pair pracovat i holky, které se angličtinu teprve učí a jsou teprve na úrovni A2 nebo B1?

Určitě! Myslím si, že pokud se v tom jazyce chtějí zdokonalit, práce au pair je pro ně jako dělaná. Ale jak říkám, chce to čas a klidné nervy. Ten jazyk do hlavy nenaskáče sám. Odposlechem a každodenním používáním toho jazyka se zdokonalujete.

V čem jsou Angličani jiní než Češi?

Co na Anglii miluju, tak to, jak jsou lidé „kamarádští“ a pohodáři. Nikdy se mi za ty dva roky nestalo, že bych přišla do obchodu a viděla znechucené obličeje. Lidi v UK si dokážou vážit peněz a práce je baví. Nebo uvedu další příklad, když jsem potřebovala poradit na ulici, kudy se mám dát, do jaké ulice zahnout, vždy mi ochotně někdo poradil. Tohle se v ČR nikdy nestane.

Co všechno obnáší práce au-pair? Je to náročné?

Práce au pair je velice náročná. Pojem „au pair“ totiž neznamená jen hlídat děti, o ty děti se musí au pair starat téměř 24 hodin denně. Aspoň já to tak měla. Jelikož v UK je draho, jak bydlení, jídlo, školství apod., tak moje rodina pracovala od brzkého rána do pozdních hodin večer. Mým úkolem bylo postarat se o děti, vykoupat je, udělat jim snídani, svačinu, oběd, večeři. Prala jsem, uklízela, žehlila. Prostě skoro všechno, co se domácnosti týče. Samozřejmě jsem si také hrála s dětmi a vymýšlela jim aktivity, aby se nenudily. Můj den probíhal tak, že jsem ráno cca v 6–7 vstávala a až přibližně po 22. hodině jsem měla čas sama na sebe. Bohužel jsem byla vždy po celém dni tak unavená, že následovala jen rychlá sprcha, občas skype s rodinou a šup spát, protože jsem věděla, že ráno mě zas čeká ošklivý „budíček.“

Měla jsi některé dny čas čistě jen pro sebe?

Volný čas jsem měla dá se říct o víkendech. Ale nebylo to pravidelně. Když už jsem ale volný čas měla, a netrávila jsem zrovna odpoledne s rodinou v zábavným parku, ZOO apod., vyrazila jsem si sama nakupovat a užít si trošku toho anglického shoppování.

Chtěla bys v Anglii žít?

Určitě bych v Anglii ráda žila. Libí se mi jejich kultura, zvyky a především miluju angličtinu a vím, že pokud bych v UK žila delší dobu, moje úroveň angličtiny by se zvýšila o 100%. Což se v ČR nikdy nestane.

Jak ti vyhovovaly jejich stravovací návyky?

Všechno je hodně o zvyku. Uznávám, že hranolek a McDonaldu jsem měla po měsíci až kam. Ale jak v ČR, tak v UK existují normální supermarkety, kde se dají koupit téměř podobné potraviny. Takže ve stravování bych rozdíl neviděla. V UK je spíše trend se rychle přes oběd najíst (za chůze – toast, sandwich apod.), a až večer si udělat pořádnou teplou večeři.

Máš z Anglie nějaký humorný zážitek?

Jeje, těch bylo. Například jsem byla nakupovat v obřím dvoupatrovým Primarku (nejoblíbenější obchod s oblečením pro Čechy v UK) a strávila jsem tam asi 2 hodiny jen prohlížením věcí, poté jsem šla do dalších obchodů s úmyslem, že ty věci, které jsem si omrkla si dojdu koupit až jako naposled, abych je s sebou nemusela tahat. No asi po 5 hodinách jsem se zpátky vrátila do Primarku, a přišel za mnou security man a říká mi: „Slečno, vy jste tady už od rána? Já vás tu ráno viděl, to toho nemáte už dost?“ Já se začla jen smát, a říkám mu, že ne, že jsem se jen vrátila. No pobavilo mě to, protože za den v Primarku prošlo ne-li více jak 1000 lidí a on si mě pamatoval.

Co chceš dělat, až dokončíš školu?

Ráda bych vycestovala, zlepšila svůj jazyk.

Je ještě něco, co bys chtěla v souvislosti s Anglií zmínit?

Možná jednu zajímavost, pokud by někdo chtěl péct v UK a domníval se, že tam sežene kypřící prášek, je na omylu. Nenajde ho. Já se z minulého roku poučila a přivezla jsem si tento rok 5 pytlíků kypřícího prášku, abych mohla dětem upéct buchty, které sama umím. Jen taková malá zajímavost.

Co bys vzkázala holkám, které taky přemýšlejí o zahraniční au-pair?

Tak určitě se toho nebojte, nad ničím moc nepřemýšlejte, zabalte si kufry, kupte si letenku, a vyrazte. Takhle jsem to udělala já a nelituju, protože kdybych si měla říkat, pro a proti, a co kdyby tohle a támhleto, nikdy nevytáhnu paty z baráku.

Autor: JU Magazín