Fotografie: Roy Maroušek

Daňový manuál studenta: Zdravotní a sociální pojištění

Možná už jste tyhle pojmy slyšeli. Musí se to nějak platit, ale co vy s tím vlastně máte společného? Docela dost a pomalu by vás to také mělo zajímat. Na dveře totiž neklepe jen dospělost, ale mohla by přijít i upomínka z úřadu.

Zdravotní a sociální pojištění jsou dvě hlavní položky, které vám krátí výdělky a stav konta v bance. Nejsou to jen nahodilé odečty peněz, mají své důvody. A také mají tu zlou vlastnost, že nám studentům mohou přinést spoustu problémů, pokud na ně zapomeneme. O co se tedy jedná?

Proč platíme pojištění?

Zjednodušeně řečeno, když vás v našem státě přejede auto, tak vás vezmou do špitálu a poté, co vás obvážou a amputují rozdrcenou nohu, po vás nebudou chtít milion za operaci. A to je vše výsledkem povinného zdravotního pojištění. Platí ho všichni občané, pokud ho za ně neplatí stát, a umožňuje nám to být zajištění v případě nouze. To je na světové úrovni značně pokročilý systém, dokonce ani v USA byste ho nenašli (a tím pádem mohli snadno umřít na chodníku).

Sociální pojištění pak zase slouží k nashromáždění financí na důchody, nemocenské a pro podpory v nezaměstnanosti. Tedy, že v případě neschopnosti sehnat zaměstnání, nebo obecně neschopnosti pracovat vzhledem k věku, nebudete (minimálně ne zcela) na dlažbě.

Kdy platím a kdy ne?

Zdravotní a sociální pojištění jako děti neplatíte. Respektive ho za vás platí stát. Sociální pojištění za vás přestane platit dosažením 18 let života. Zdravotní pojištění neplatíte do 26 let věku, ale pouze pokud jste student. Pokud se rozhodnete pro doktorské studium, tak se tato lhůta protahuje do 28 let. Jak to funguje?

Ve chvíli, kdy ukončíte studium „nižší instance“ (maturita nebo VOŠ), jste v ochranné lhůtě přes letní prázdniny do 31. srpna – nemusíte platit nic, pokud do té doby nastoupíte do školy. Takže se to týká například situací: udělal jsem maturitu (ukončil jsem gymnázium) a v září nastupuju na vysokou, nebo ukončil jsem bakalářské studium a nastupuji do magistra. Proto vás pravděpodobně žádné pojištění doteď nepálilo.

Pokud ale ukončíte studium a nemůžete najít práci, hrozí vám, že si budete muset pojištění platit. V takovém případě je nejjednodušším řešením zapsat se na úřad práce a povinnost platit zdravotní pojištění za vás opět přejímá stát. Nebo pokud si stihnete najít před vypršením ochranné lhůty práci, pak za vás část pojištění platí automaticky váš zaměstnavatel, neboť je to jeho povinnost.

Pojištění se vám strhává přímo z platu, jak jsme si řekli v předchozích dílech. Jeho sazby stanovuje stát v procentech a jejich hodnoty si můžete najít na internetu, pokud by vás zajímalo, o kolik kam všude mizí váš výdělek ještě před tím, než vám vůbec dorazí na účet.

Jak se „omylem“ nezadlužit

Ačkoli ale máte i po skončení studia na VŠ určitou ochrannou lhůtu, musíte si dávat dobrý pozor, abyste ji nevyčerpali. Vaše ochranná lhůta po definitivním skončení studia trvá pouze měsíc od poslední části státní závěrečné zkoušky! Pozor, promoce se nepočítají! Ukončíte-li tedy své vzdělání maturitou nebo vystudováním VOŠ, máte čas stejně do 31. srpna. Pokud ukončíte vysokoškolské studium, máte čas pouze měsíc od poslední části státní zkoušky.

A pozor ještě jednou! Pokud ukončíte magistra a jdete na postgraduál (= doktorské studium), jste opět pouze v měsíční ochranné lhůtě! Než stihnete nastoupit znovu do školy, uplynou asi tak dva měsíce, po které je nutné zdravotní pojištění odvádět, jinak si za pět let vyzvednete na poště nemilý dopis s vyměřeným penále. Vždy záleží na stupni studia! Pokud ale pokračujete ve studiu dál (s výjimkou právě doktorského studia), platbu pojištění neřešíte.

Kde se vezme „socko“?

Pořád jsme se ale bavili hlavně o zdravotním pojištění. Kde se bere to sociální? Sociální pojištění platí pouze zaměstnanci, podnikatelé a živnostníci. Strhává se vám částečně z vašeho platu, pokud jste běžný zaměstnanec, větší část vám rovnou sebere zaměstnavatel. U ostatních se vypočítává podle toho, kolik si vydělají za rok.

Takže pokud nepracujete, neplatíte sociální pojištění, nýbrž si vybíráte dávky v nezaměstnanosti z těch peněz, které na vás vydělají pracující. Už asi chápete, proč běžní občané nenávidí ty, co si chodí „pro peníze na úřad“.

Kdo ví, ten nedluží

„Zdravotka a socka“, jak se pojištění obvykle přezdívá, se tedy nebojte – vždycky existuje možnost, jak se téhle povinnosti hravě a elegantně zbavit, nebo ji přinejmenším nemuset aktivně řešit. Pokud se ale stanete při nebo po studiu podnikateli nebo živnostníky, musíte si platbu pojištění zařídit už sami. O jejím výpočtu a platbě, už najdete na internetu dost informací.

Především si ale pamatujte, že není radno na těchto položkách dlužit a že i na první pohled stále student, tak docela studentem být nemusí. Když si pohlídáte tohle, pojištění se bát nemusíte.

Autor: JU Magazín