logo

Daňový manuál studenta: Kdy platíme daně?

Léto je tady, všichni se ženeme na brigádu a někdo z nás už dokonce nastupuje do zaměstnání, protože každá koruna je dobrá. Jenže výdělečná činnost s sebou přináší i povinnost řádně odvádět daně z příjmů. Kdy je musíme začít platit my, studenti?

Foto: Roy Maroušek

Proč vás vlastně daňová přiznání doteď nepálila? Protože nebylo proč. Neměli jste žádné příjmy a pouze jste „sprostě vysávali“ vaší rodinu a peníze na ruku k Vánocům od prarodičů se naštěstí nedaní. Máte ale statut studenta a ten vám situaci lehce usnadňuje. Můžete totiž uplatňovat slevu na dani, která činí ročně přes 4 000 korun, a nemusíte odvádět zdravotní pojištění. Máte také výhody statutu fyzické osoby. Vůbec máte docela příjemný život, ale daně platit musíte. Pojďme si říct jak a kdy.

Kdy mě daňové přiznání nemusí zajímat?

Samozřejmě, když nevyděláváte. Anebo když vyděláváte, ale skromně. Jak to vypadá? Je několik různých situací, ve kterých se pravděpodobně někdy ocitnete, a kdy nebudete muset odvod daní nijak řešit. Je to v případě když:

– když máte tzv. „Ostatní příjmy“ do 30 000 tisíc korun za rok a zároveň…
- když jste zaměstnancem, dostáváte výplatu do 10 tisíc měsíčně a daň odchází přímo tzv. srážkovou daní
- když jste zaměstnancem, který dostává výplatu do/přes 10 tisíc měsíčně, ale podepsali jste „růžový papír“, takže za vás daně platí zaměstnavatel
- když jste zaměstnancem u dvou zaměstnavatelů, přičemž u jednoho máte podepsaný „růžový papír“, u druhého nepobíráte víc než 10 tisíc za měsíc a pracujete tam na DPP (Dohoda o provedení práce) nebo DPČ (Dohoda o pracovní činnosti) a celkově jste takto za rok nedostali od obou víc než 15 tisíc

Takzvané „Ostatní příjmy“ se týkají všech výdělků, které jsou nějak nepravidelné a víceméně jednorázové – pomáhali jste kamarádovi se stavbou domu, někomu jste opravili motorku, doučovali jste kamarádku o svaťáku k maturitě… Jde tedy o krátkodobé práce, „melouchy“, kdy za vámi někdo zničehonic přiběhne, že něco potřebuje, vy to vyřídíte a vezmete si odměnu. Pokud si takhle nevyděláte ročně více než 30 000, daně se vás netýkají.

alt

Krom tohoto se ještě nedaní několik dalších typů položek. Jedná se například o výhry v libovolné soutěži do 10 000, stipendia placená státem nebo z prostředků veřejné školy, příjmy nabyté dědictvím, odkazem či darem od příbuzného (to jsou ty příspěvky k narozeninám), příjmy z prodeje bytu nebo domu (ve kterém jste alespoň dva roky před prodejem bydleli, nebo jste ho vlastnili déle než pět let), příjem z prodeje movitých věcí (nemovitost = pozemek/dům, zatímco movitost = „cokoli jiného“, čili pokud jste prodali pár kusů oblečení na vinted.cz, daně neřešíte).

V případě, že jste někde zaměstnáni – brigáda i regulérní zaměstnání, budete podepisovat nějaký typ smlouvy. Jako brigádníci budete asi nejčastěji podepisovat DPP (Dohodu o provedení práce) nebo méně často DPČ (Dohodu o pracovní činnosti). Obě smlouvy mají velice rozdílné podmínky s tím, že DPP je obecně považována za výhodnější smlouvu, pokud jde o brigády a krátkodobé sezónní práce.

Pokud podepisujete pracovní smlouvu, resp. dohodu o práci, pak zdanění vašeho výdělku řeší přímo váš zaměstnavatel. Výdělky do 10 000 se daní přímo tzv. srážkovou daní, u větších sum je pak výhodnější, abyste u zaměstnavatele podepsali tzv. „růžový papír“, který potvrzuje, že daně řádně platíte a odvádí je za vás váš zaměstnavatel stržením z platu. V zaměstnání vás tedy daně nemusí pálit, pokud ovšem nezačnete vydělávat o něco závratnější sumy a především ve více zaměstnáních.

Kdy mě daňové přiznání musí zajímat?

Hlavně se toho nebojte. Ono to sice vypadá složitě, ale daňové přiznání vyplňují nějakým způsobem všichni, takže se taky ví, jak ho vyplnit. A kdy to musíte udělat vy jakožto student?

– když máte „Ostatní příjmy“ vyšší než 30 tisíc
- když pracujete pro více zaměstnavatelů než jednoho a váš roční příjem takto získaný přesahuje 15 tisíc
- když jste pracovali v zaměstnání a vaše další příjmy (= například pronájem bytu nebo regulérní podnikání, čili „Ostatní příjmy“ do toho nepočítejte!) přesáhly 6 000 za rok
- když chcete zpátky peníze ze srážkové daně za práci provedenou na DPP do 10 tisíc, kdy jste neměli podepsaný „růžový papír“

alt

Zhluboka se tedy nadechněte a přineste si z úřadu nejlépe dva formuláře pro daňové přiznání pro případ, že to první zkazíte. Jedno si vyplňte cvičně, ale pořádně. Klidně do něj škrtejte a pak ho přepište bez chyb do druhého formuláře. Návod na vyplnění kolonek najdete ZDE. A nezapomeňte žádat zpátky daně za všechno, na co máte nárok. Slevu na dani nežádají jen studenti, ale třeba i dárci krve! Všechny takzvané odečitatelné položky si projděte ZDE a nezapomeňte je zahrnout.

Na internetu pak kontrolujte, do kdy se daňové přiznání odevzdává. Obvykle se přiznání za uplynulý rok podává do dubna nového roku nebo do června, pokud požádáte o odklad, protože vám s přiznáním pomůže daňový poradce. Daňové přiznání odnášíte na příslušný finanční úřad, platbu daní poštovní poukázkou nebo převodem na účet ale posíláte vždy krajskému finančnímu úřadu.

Hlídejte si své peníze

Neznalost neomlouvá, takže se snadno může stát, že budete dlužit státu klidně už po ukončení magisterského studia. Plavat ve financích ale nemusíte, ani když nestudujete ekonomku. Stačí mít načteno a mít nějaké povědomí o zákonech.

Proto si v dalším díle seriálu řekneme něco o tom, jak se vlastně daní výdělky z vašich brigád a zaměstnání a jaké smlouvy a doklady vlastně podepisujete každé léto a co je ten tajemný „růžový papír“.

Markéta Machová

Oblíbené články

comments powered by Disqus